Malá vesnice, rozkládající se v jižní části Pardubického kraje, na severním svahu Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 500 m n.m., spravující katastrální území o ploše 554 ha. Obcí protéká podhorská říčka Krounka, do které se zprava vlévá Kamenická Voda. Krounka dále protéká mezi okolními kopci vyhloubeným údolím, stáčejícím se od jihu k severovýchodu. V obci, ještě v polovině 20.století, žilo více než 500 obyvatel. Během 2.poloviny tohoto století až do současnosti však počet obyvatelstva, vlivem stěhování obyvatel do měst a neustálým snižováním přirozeného přírustku, poklesl až na současných asi 300 stálých obyvatel. V nejstarším pravěkém období byla celá oblast zarostlá pralesem, v dobách ledových s neobyčejně drsným a chladným klimatem, který neumožňoval výskyt člověka, což potvrzují i nahodilé archeologické nálezy z okolí i z celé oblasti Skutečska, kam geograficky obec patří. V celé oblasti nebylo zaznamenáno žádné trvalé osídlení pravěkými lidmi z období paleolitu. Přítomnost člověka v oblasti, v mladší době kamenné - neolitu, nám dokládají pouze ojedinělé nálezy kamenných seker, tj. nástrojů ke kácení a zpracování dřeva, nalezené v Rychnově (neolit 4.500 - 4.000 př.n.l.), kterou tu mohl zanechat lid zemědělské kultury s vypíchanou keramikou obývající v této době Čechy nebo z Kutřína (eneolit 4.000 - 2.300 př.n.l.). Pravěký člověk v této mladší době mohl oblast Skutečska obývat z důvodu výskytu, pro něho důležité, suroviny na výrobu kamenných nástrojů (rohovce, amfibolity, buližníky) či za účelem lovu zvěře. Systematický archeologický průzkum zde však nikdy neproběhl a proto i počet archeologických nálezů, z této doby starší, zároveň však i z doby mladší až do 13.století, je v regionálním muzeu ve Skutči pouze nepatrný.

      První usedlí obyvatelé se v Otradově objevují až ve 14.století. Jejich příchod nepochybně souvisel se založením rychmburského panství. Na počátku 14.století, za vlády krále Jana Lucemburského (1296-1346), totiž získává rychmburské zboží do svého vlastnictví rytíř Tas (někdy nazýván z Mrdic). Ještě před rokem 1325 nechává vystavět Tas hrad Rychmburk a začíná následná kolonizace okolního území, spojená s mýcením lesa, získáváním nové orné půdy a zakládáním osad. A právě jednou z mnoha nově vzniklých osad, kterou vytvořili středověcí kolonizátoři v této době byl i Otradov (resp.Grunaw inferior jak je popsáno dále). Na místo dnešní osady dorazili i středověcí hamerníci, kteří zde hledali rudu. Vedle místního obyvatelstva to byli nejspíše Němci (dobový název Grunaw je německého původu), kteří s sebou do kraje přinášeli i katolickou víru. Tak se objevili i v Kablaních, skalnatém zalesněném údolí pod Otradovem. Železná ruda se nacházela v okolí (Hesiny, Ruda). Hamr vystavěli na říčce Krounce hned pod nynější osadou, dodnes se toto místo nazývá "Na hamrech". Tito první kolonisté, dle tehdejších zvyklostí, vybudovali v osadě i kapli. Dle pověsti ji stavěli na protější straně údolí, než stojí dnes kostel. Avšak co prý přes den vystavěli, přes noc se ocitlo na straně druhé. První písemná zmínka o obci však pochází až z neprávní listiny (bez pečetí) arcibiskupa Arnošta z Pardubic(1297-1364), který v tomto listu z 3.prosince 1349 prosí papeže Klementa VI.(1342-1352 v Avignonu), aby rozhodl o přiřazení jednotlivých farností tohoto kraje pod správu nově vzniklého biskupství Litomyšlského(1344) a tím rozhodl spor mezi tímto biskupstvím (biskupem Janem I.) a biskupstvím Olomouckým (biskupem Janem VII. Volkem), které nejevilo ochoty o postoupení farností. A právě mezi mnohými obcemi v listu vyjmenovanými nalézáme i tuto ves pod historickým názvem Grunaw inferior, která se zařazuje v rámci biskupství Litomyšlského pod děkanát Vysokomýtský. Latinský opis této nejstarší listiny dnes nalezneme v Regesta Bohemiae et Moraviae (viz příloha).

      Grunaw inferior, proč zrovna tento název byl tím prvním označením obce a co vlastně znamená? Místopisný název Grunaw, již na první pohled, vykazuje příznaky původu slova staroněmeckého. V popisu a vysvětlení staroněmeckých místopisných názvů Heinricha Tischnera nalezneme různé vývojové stupně tohoto názvu se dvěma současnými významy. 1) grün - což v dnešní němčině je označení pro zelenou barvu a za 2) baumbestandene Landschaft am Wasser - což ve volném překladu znamená - krajina porostlá stromovím u vody. Tento druhý význam, vztahující se k historickému názvu obce, je již velmi blízký skutečné možné charakteristice tehdejší zalesněné středověké krajiny v okolí říčky, kterou dnes nazýváme Krounka. Druhá část názvu, inferior, je přímo z latiny a v překladu znamená - dolní. V textu listiny z roku 1349 jsou totiž zmíněny 2 farnosti. Grunaw inferior, jak jsem již popsal výše, bylo označení pro Grunaw dolní (dnešní Otradov), který se nachází níže po toku Krounky, a Grunaw superior, v překladu Grunaw horní, bylo historické označení pro současnou obec Krouna, tedy obec položenou výše proti toku Krounky.

      Z českých pramenů, zde uvedu 3 díla, kde se zmiňují nejstarší zápisy o obci. Nejdříve to bylo v díle Františka Palackého(1798-1876), Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě (1854 - Přílohy ku knihám III., IV. a V.), kdy se v Příloze soupisu obcí arcidiakonátu Hradeckého, děkanátu Mýtského pod číslem 182 zmiňuje Palacký o Krouně (tedy již zcela o novodobě počeštělém názvu, bez rozdělení na horní a dolní). Druhým pramenem, kde se obec, v návaznosti na prvotní listiny, zmiňuje je článek od děkana Jana Karla Rojka(1804-1877), Biskupství Litomyšlské (1873), uveřejněný v IX.díle Památek archeologických. Rojek vychází z listů z 03/12/1349, 04/11/1350 a zápisů z roku 1676 (Libri Relationum). A konečně třetím dílem, kde je prvotní listina zmíněna jsou Dějiny města Litomyšle a okolí (1903) od Dr. Zdeňka Nejedlého(1878-1962), kde nalezneme podrobnosti k výše zmíněnému sporu biskupství Litomyšlského a přehled církevního územního rozdělení vycházející z prvotních listin.