1521 - Obléhání Tenochtitlánu
Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 lákal tento bohatý kontinent
mnoho dobrodruhů z Evropy, zejména z Itálie, Španělska a Portugalska. Ti pluli do Ameriky
jako conquistadoři a vojenskou silou získávali bohatství patřící původním obyvatelům. Největší
vliv v Novém světě získali Španělé a do Evropy posílali tolik zlata a stříbra, že záhy naprosto
zlikvidovali primitivní peněžní systém 16.století v Evropě a Španělsko v této době prožívalo svůj
zlatý věk.
Španělé na nových územích samozřejmě naráželi i na odpor místního obyvatelstva. Za největší
jejich překážku považovali Aztéckou říši. Aztékové sice žili v té době ještě na úrovni doby kamenné,
avšak v obdivuhodné civilizaci. Uprostřed jezera Texcoco (dnešní Mexico City) měli vystavěno jedno z největších
a nejkrásnějších měst - Tenochtitlán. Toto město obývalo asi 250.000 obyvatel a v rozsáhlé aztécké
říši (území dnešního Mexika) bylo obdobných měst více. Aztéckým vládcem byl velekněz, který měl obrovskou
moc a dokázal v případě potřeby sestavit vojsko i o 250.000 bojovnících. Aztécké náboženství bylo založeno
na lidských obětích. Nejvyššímu bohu Huitzilpochtlimu byla obětována lidská srdce, která byla obětím
rvána z těl na vrcholcích kamenných pyramid. Z tohoto důvodu Aztékové neustále válčili se svými sousedy,
neboť právě jejich zajatce používali k těmto rituálům.
Aztékové byli na náboženství velice závislí a věřili jednomu z proroctví. Podle něhož jeden z jejich bohů,
původně toltécký, Quetzalcóatl byl proti lidským obětem. Ostatní bohové ho tedy zapudili a on odplul na východ.
Věštba tenkrát pravila, že se Quetzalcóatl jednoho dne vrátí a potrestá Aztéky, podle jejich kalendáře v roce "jednoho rákosu", tento
rok se u nich opakoval každých 52 let. Mýtická představa jak takový pomstychtivý Quetzalcóatl (Opeřený Had) vypadal
byla asi taková: Quetzalcóatl měl bílý obličej a tmavé šaty a na hlavě péřový chochol. Jaké tedy muselo být jejich
zděšení, když jejich rok "jeden rákos" nastal roku 1519 a 22.dubna téhož roku se na východním pobřeží (pozdější
Vera Cruz v Mexiku) vylodil Španěl Hernando Cortés (1485-1547), oblečený dle tehdejší španělské doby přesně ve stylu bájného Quetzalcóatla.
Cortés měl s sebou indiánskou dívku z kmene Tabasků, která se jmenovala Malinche (španělsky Dona Marina), která
ovládala aztécký jazyk a sloužila tedy jako poradce a tlumočník. S Cortésem se samozřejmě také vylodilo asi 550
španělských vojáků s píkami, kušemi a arkebuzami, 16 jezdců a smečka divokých honících psů. Při vylodění byli Aztékové
vyděšení nejen již zmiňovanou podobou Cortése s jejich bohem, ale také španělskými koňmi, které viděli poprvé v životě,
a dokonce je ve spojení s jezdci zpočátku považovali za zvláštní druh živočichů. Obrovský, zcela neporovnatelný rozdíl
byl však ve zbroji. Aztékové používali ještě dřevěné meče s obsidiánovým ostřím, naproti tomu Španělé disponovali
zbraněmi z kovu (meče, kopí, brnění, děla). Tehdejší vládce Aztéků Motecuzoma II. Španěly přivítal a obdaroval je,
mezi dary byl i sluneční disk o velikosti kola z ryzího zlata. To jenom Španělům potvrdilo, že to co hledali, bohatství,
tu bezpochyby je.
Cortés zapálil svoji flotilu, aby naprosto zřetelně ukázal svým vojákům, že již není cesty zpět a vykročil na hlavní
aztécké město. Jakmile se pověst o navrátilém bohu rozšířila mezi domorodci, začali se ke Cortésovi připojovat v hojném počtu
kmeny, které s Aztéky sousedily a nenáviděly je pro jejich výboje z minulosti. K prvnímu významnějšímu střetu došlo, když
Cortés vztoupil na území státu Tlaxcala, kde na něho zaútočili tlaxcalští indiáni. Zde sice Cortés čelil 50-ti násobné
přesile, avšak jeho, na tehdejší dobu moderní, zbraně a taktika Tlaxcalany porazily. Tlaxcalané po této porážce začali
také podporovat Cortése proti Aztékům. V Cholule se Cortése Motecusomovi služebníci pokusili otrávit, ten v odplatu zmasakroval
obyvatele města. Když Cortés dorazil k Tenochtitlánu pokusil se nejdříve uzavřít s Motecusomou přátelství, neboť si byl vědom
výrazné početní převahy Aztéků. Následně však Motecusomu zajal jako rukojmí. Motecusomu však nakonec zavraždili jeho vlastní
lidi a za vůdce si zvolili silného válečníka Cuauhtémoca. Cortés byl obklíčen uvnitř velkého ostrovního Tenochtitlánu. 30.června
1520 v noci (později známa jako La Noche Triste, tj. neblahá noc) se pokusili Španělé po jedné cestě, která vedla po hrázi na pevninu,
uprchnout. V tom okamžiku je však napadli tisíce Aztéků. Polovinu Španělů Aztékově zajali a objetovali bohům, lebky Španělů i jejich
koní byly přidány ke sbírce lebek na hlavním náměstí. Zbytek Španělského vojska, včetně Cortése, byl pronásledován až po Otumbu,
kde se jim Španělé postavili a ve velké bitvě Aztéky porazili.
Cortés se však svého záměru nevzdal. Připravil si malou flotilu brigantin, které měly ovládnout za jeho útoku jezero a zároveň v té
době dostal ze Španělska nové posily. V dubnu roku 1521 měl vyzbrojenu celou svoji armádu: 86 jezdců, 118 střelců z kuší a arkebuz, 700 mužů
s meči a píkami, 18 děl a asi 75.000 převážně tlaxcalských spojenců. Proti této síle se postavily elitní aztécké jednotky, vedené orlími
a jaguářími bojovníky, kteří byli oděni ve zvířecích kůžích se zvířecími hlavami. Mezi hlavní aztécké zbraně patřil maquahuitl (meč s břitem
z obsidiánu), macana (dřevěný kyj), tepuztopilli (kopí) a cuauhololli (kamenná sekera). Někteří Aztékové měli i luky, ale šípy z nich
vystřelované nemohly proniknout brněním Španělů.
S voláním "Kastílie" a "Santiago" zahájil Cortés útok na Tenochtitlán. Nejdříve vyrazily brigantiny. Cortés rozdělil své síly na 3 části. Pedro
de Alvarado postupoval do města po hrázi z jihu od Tacuby (30 jezdců, 150 pěšáků, 25.000 Tlaxcalanů), Cristóbal de Olid vyrazil z jihozápadu
od Coyocanu (33 jezdců, 18 střelců z kuší, 150 pěšáků a 25.000 Tlaxcalanů) a Gonzalo de Sandoval pak postupoval z jihovýchodu od Itzapalapy
(24 jezdců, 4 arkebuzníci, 13 střelců z kuše, 150 pěšáků, 30.000 indiánů). Zbytek vojska včetně Cortése byl na brigantinách. Tuto akci připravil
Cortés dokonale, využívajíc svých znalostí Aztéků, dokonce jednu cestu po hrázi nechal volnou, aby nebyli Aztékové nuceni bojovat až do konce.
Většina Aztéků však zvolila smrt než ústup.
Když obléhání započalo tak Alvarado a Olid zničili Aztékům zásobárny pitné vody. Aztékové v oplátku zasypali Španěly končetinami a hlavami zajatců,
neboť si dobře uvědomovali, že jejich obětní praktiky vzbuzovali ve Španělých hrůzu. Cortésovy brigantiny napadli Aztékové z asi 500 kánoí. V mělčinách
byly zaraženy kůly, které měly zabránit brigantinám přiblížit se k cestám na hrázích. Palebná síla Španělů byla však drtivá. 9.června dosáhl Alvarado
významného úspěchu. Po každých 300 - 400 m byly cesty pobořeny a Španělé je museli při svém postupu opravovat. Španělé postupovali krok za krokem a vše
okolo ničili a používali k vyspravování mostů. Cortés a jeho brigantiny ničily všechny kánoe a jejich posádky věšel. Aztékové na takovéto vyhlazovací
války nebyli zvyklí, neboť jejich války v minulosti (květinové války), byly pořádány za účelem získávání živých zajatců, které následně obětovávali, avšak
v průběhu boje si uvykli a za dunění obrovských bubnů prováděli oběti. Za takto kruté války stlačoval Cortés Aztéky do malého prostoru ve středu města, kde
za nedostatku jídla, pitné vody a za přítomnosti nepohřbených tlejících těl se šířily nemoci, na které indiáni nebyli zvyklý, neboť je získali až od Španělů, jako třeba neštovice.
Z města stoupal kouř, tak jak si Španělé razili cestu k velkému tržišti. Po dobytí největší Huitzilpochtliho pyramidy našli Španělé na vrcholku mnoho zaschlé
krve, těl ztažených z kůže a hlav z obětovaných Španělů. Tlaxcalané denně odváželi z města desetitisíce zajatců, avšak Cuauhtémoc stále bojoval. Až když Španělé
dobyli asi 9/10 z celého města Cuauhtémoca zajali. Cortés ho nechal mučit, aby mu prozradil kam schoval obrovské množství zlata, které Španělé nashromáždili
před tím než museli z Tenochtitlánu uprchnout. 13.srpna 1521 poté Cortés zaútočil na poslední zbytky obránců a celé město dobyl a tím rozvrátil celou Aztéckou říši.
Cortésovo dobytí největší indiánské říše se stalo vzorem pro ostatní conquistadory, o 3 roky později Alvarado porazil na Yucatanu Maye, v letech 1531-33 Pizzaro
dobyl říši Inků v Peru a skutečné vlády nad americkým kontinentem se ujali Evropané.
Parametry bitvy: Obléhání Tenochtitlánu roku 1521
Španělé: |
Aztékové: |