1521 - Obléhání Tenochtitlánu

Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492 lákal tento bohatý kontinent mnoho dobrodruhů z Evropy, zejména z Itálie, Španělska a Portugalska. Ti pluli do Ameriky jako conquistadoři a vojenskou silou získávali bohatství patřící původním obyvatelům. Největší vliv v Novém světě získali Španělé a do Evropy posílali tolik zlata a stříbra, že záhy naprosto zlikvidovali primitivní peněžní systém 16.století v Evropě a Španělsko v této době prožívalo svůj zlatý věk.

Zříceniny Tenochtitlánu Španělé na nových územích samozřejmě naráželi i na odpor místního obyvatelstva. Za největší jejich překážku považovali Aztéckou říši. Aztékové sice žili v té době ještě na úrovni doby kamenné, avšak v obdivuhodné civilizaci. Uprostřed jezera Texcoco (dnešní Mexico City) měli vystavěno jedno z největších a nejkrásnějších měst - Tenochtitlán. Toto město obývalo asi 250.000 obyvatel a v rozsáhlé aztécké říši (území dnešního Mexika) bylo obdobných měst více. Aztéckým vládcem byl velekněz, který měl obrovskou moc a dokázal v případě potřeby sestavit vojsko i o 250.000 bojovnících. Aztécké náboženství bylo založeno na lidských obětích. Nejvyššímu bohu Huitzilpochtlimu byla obětována lidská srdce, která byla obětím rvána z těl na vrcholcích kamenných pyramid. Z tohoto důvodu Aztékové neustále válčili se svými sousedy, neboť právě jejich zajatce používali k těmto rituálům.

Indiánské tradice Aztékové byli na náboženství velice závislí a věřili jednomu z proroctví. Podle něhož jeden z jejich bohů, původně toltécký, Quetzalcóatl byl proti lidským obětem. Ostatní bohové ho tedy zapudili a on odplul na východ. Věštba tenkrát pravila, že se Quetzalcóatl jednoho dne vrátí a potrestá Aztéky, podle jejich kalendáře v roce "jednoho rákosu", tento rok se u nich opakoval každých 52 let. Mýtická představa jak takový pomstychtivý Quetzalcóatl (Opeřený Had) vypadal byla asi taková: Quetzalcóatl měl bílý obličej a tmavé šaty a na hlavě péřový chochol. Jaké tedy muselo být jejich zděšení, když jejich rok "jeden rákos" nastal roku 1519 a 22.dubna téhož roku se na východním pobřeží (pozdější Vera Cruz v Mexiku) vylodil Španěl Hernando Cortés (1485-1547), oblečený dle tehdejší španělské doby přesně ve stylu bájného Quetzalcóatla.

Sluneční kámen Cortés měl s sebou indiánskou dívku z kmene Tabasků, která se jmenovala Malinche (španělsky Dona Marina), která ovládala aztécký jazyk a sloužila tedy jako poradce a tlumočník. S Cortésem se samozřejmě také vylodilo asi 550 španělských vojáků s píkami, kušemi a arkebuzami, 16 jezdců a smečka divokých honících psů. Při vylodění byli Aztékové vyděšení nejen již zmiňovanou podobou Cortése s jejich bohem, ale také španělskými koňmi, které viděli poprvé v životě, a dokonce je ve spojení s jezdci zpočátku považovali za zvláštní druh živočichů. Obrovský, zcela neporovnatelný rozdíl byl však ve zbroji. Aztékové používali ještě dřevěné meče s obsidiánovým ostřím, naproti tomu Španělé disponovali zbraněmi z kovu (meče, kopí, brnění, děla). Tehdejší vládce Aztéků Motecuzoma II. Španěly přivítal a obdaroval je, mezi dary byl i sluneční disk o velikosti kola z ryzího zlata. To jenom Španělům potvrdilo, že to co hledali, bohatství, tu bezpochyby je.

Cuauhtémoc Cortés zapálil svoji flotilu, aby naprosto zřetelně ukázal svým vojákům, že již není cesty zpět a vykročil na hlavní aztécké město. Jakmile se pověst o navrátilém bohu rozšířila mezi domorodci, začali se ke Cortésovi připojovat v hojném počtu kmeny, které s Aztéky sousedily a nenáviděly je pro jejich výboje z minulosti. K prvnímu významnějšímu střetu došlo, když Cortés vztoupil na území státu Tlaxcala, kde na něho zaútočili tlaxcalští indiáni. Zde sice Cortés čelil 50-ti násobné přesile, avšak jeho, na tehdejší dobu moderní, zbraně a taktika Tlaxcalany porazily. Tlaxcalané po této porážce začali také podporovat Cortése proti Aztékům. V Cholule se Cortése Motecusomovi služebníci pokusili otrávit, ten v odplatu zmasakroval obyvatele města. Když Cortés dorazil k Tenochtitlánu pokusil se nejdříve uzavřít s Motecusomou přátelství, neboť si byl vědom výrazné početní převahy Aztéků. Následně však Motecusomu zajal jako rukojmí. Motecusomu však nakonec zavraždili jeho vlastní lidi a za vůdce si zvolili silného válečníka Cuauhtémoca. Cortés byl obklíčen uvnitř velkého ostrovního Tenochtitlánu. 30.června 1520 v noci (později známa jako La Noche Triste, tj. neblahá noc) se pokusili Španělé po jedné cestě, která vedla po hrázi na pevninu, uprchnout. V tom okamžiku je však napadli tisíce Aztéků. Polovinu Španělů Aztékově zajali a objetovali bohům, lebky Španělů i jejich koní byly přidány ke sbírce lebek na hlavním náměstí. Zbytek Španělského vojska, včetně Cortése, byl pronásledován až po Otumbu, kde se jim Španělé postavili a ve velké bitvě Aztéky porazili.

Cortés se však svého záměru nevzdal. Připravil si malou flotilu brigantin, které měly ovládnout za jeho útoku jezero a zároveň v té době dostal ze Španělska nové posily. V dubnu roku 1521 měl vyzbrojenu celou svoji armádu: 86 jezdců, 118 střelců z kuší a arkebuz, 700 mužů s meči a píkami, 18 děl a asi 75.000 převážně tlaxcalských spojenců. Proti této síle se postavily elitní aztécké jednotky, vedené orlími a jaguářími bojovníky, kteří byli oděni ve zvířecích kůžích se zvířecími hlavami. Mezi hlavní aztécké zbraně patřil maquahuitl (meč s břitem z obsidiánu), macana (dřevěný kyj), tepuztopilli (kopí) a cuauhololli (kamenná sekera). Někteří Aztékové měli i luky, ale šípy z nich vystřelované nemohly proniknout brněním Španělů.

S voláním "Kastílie" a "Santiago" zahájil Cortés útok na Tenochtitlán. Nejdříve vyrazily brigantiny. Cortés rozdělil své síly na 3 části. Pedro de Alvarado postupoval do města po hrázi z jihu od Tacuby (30 jezdců, 150 pěšáků, 25.000 Tlaxcalanů), Cristóbal de Olid vyrazil z jihozápadu od Coyocanu (33 jezdců, 18 střelců z kuší, 150 pěšáků a 25.000 Tlaxcalanů) a Gonzalo de Sandoval pak postupoval z jihovýchodu od Itzapalapy (24 jezdců, 4 arkebuzníci, 13 střelců z kuše, 150 pěšáků, 30.000 indiánů). Zbytek vojska včetně Cortése byl na brigantinách. Tuto akci připravil Cortés dokonale, využívajíc svých znalostí Aztéků, dokonce jednu cestu po hrázi nechal volnou, aby nebyli Aztékové nuceni bojovat až do konce. Většina Aztéků však zvolila smrt než ústup.

Když obléhání započalo tak Alvarado a Olid zničili Aztékům zásobárny pitné vody. Aztékové v oplátku zasypali Španěly končetinami a hlavami zajatců, neboť si dobře uvědomovali, že jejich obětní praktiky vzbuzovali ve Španělých hrůzu. Cortésovy brigantiny napadli Aztékové z asi 500 kánoí. V mělčinách byly zaraženy kůly, které měly zabránit brigantinám přiblížit se k cestám na hrázích. Palebná síla Španělů byla však drtivá. 9.června dosáhl Alvarado významného úspěchu. Po každých 300 - 400 m byly cesty pobořeny a Španělé je museli při svém postupu opravovat. Španělé postupovali krok za krokem a vše okolo ničili a používali k vyspravování mostů. Cortés a jeho brigantiny ničily všechny kánoe a jejich posádky věšel. Aztékové na takovéto vyhlazovací války nebyli zvyklí, neboť jejich války v minulosti (květinové války), byly pořádány za účelem získávání živých zajatců, které následně obětovávali, avšak v průběhu boje si uvykli a za dunění obrovských bubnů prováděli oběti. Za takto kruté války stlačoval Cortés Aztéky do malého prostoru ve středu města, kde za nedostatku jídla, pitné vody a za přítomnosti nepohřbených tlejících těl se šířily nemoci, na které indiáni nebyli zvyklý, neboť je získali až od Španělů, jako třeba neštovice. Z města stoupal kouř, tak jak si Španělé razili cestu k velkému tržišti. Po dobytí největší Huitzilpochtliho pyramidy našli Španělé na vrcholku mnoho zaschlé krve, těl ztažených z kůže a hlav z obětovaných Španělů. Tlaxcalané denně odváželi z města desetitisíce zajatců, avšak Cuauhtémoc stále bojoval. Až když Španělé dobyli asi 9/10 z celého města Cuauhtémoca zajali. Cortés ho nechal mučit, aby mu prozradil kam schoval obrovské množství zlata, které Španělé nashromáždili před tím než museli z Tenochtitlánu uprchnout. 13.srpna 1521 poté Cortés zaútočil na poslední zbytky obránců a celé město dobyl a tím rozvrátil celou Aztéckou říši.

Cortésovo dobytí největší indiánské říše se stalo vzorem pro ostatní conquistadory, o 3 roky později Alvarado porazil na Yucatanu Maye, v letech 1531-33 Pizzaro dobyl říši Inků v Peru a skutečné vlády nad americkým kontinentem se ujali Evropané.

Parametry bitvy:   Obléhání Tenochtitlánu roku 1521

 Španělé:
 - Velitel: Hernando Cortés
 - Počty: 86 jezdců, 118 střelců s kušemi a arkebuzami,
   700 mužů s meči a píkami, 18 děl, 15 brigantin, domorodí
   tlaxcalští a další spojenci v počtu 75-80.000

 Aztékové:
 - Velitel: velekněz Cuauhtémoc
 - Počty: odhad asi 250.000 bojovníků,
   není však přesněji doloženo

 


© SVON 2004