|
1434 - Bitva u Lipan
Na počátku 30-tých let husité kontrolovali skoro celé české teritorium. Po jejich
úspěchu u Domažlic v roce 1431 si jejich katoličtí protivníci uvědomili, že je nelze vojensky
zlomit a proto v roce 1433 svolali do Basileje vrcholný církevní sněm (koncil). Obě
strany samozřejmě chtěly prosadit všechny své zájmy a proto, aby husité získali
silnější vyjednávací pozici oblehli (husité z táborské, sirotčí a pražské strany) nejsilnější české katolické město - Plzeň.
Plzeň však obléhání vydržela a naopak vnesla mezi husitské řady rozkol. Husité se rozdělili
na skupinu táborů a sirotků, kteří chtěli splnit všechny husitské požadavky a na druhou
skupinu pražskou a umírněných kališníků, kteří chtěli pouze uzavřít smlouvu s koncilem,
nastolit mír a rozpustit husitská vojska (tábory a sirotky), k dosažení tohoto cíle dokonce
začali spolupracovat s českými katolíky.
V roce 1434 trvala již husitská revoluce 15.rokem. V této době husité již
velmi dobře ovládali svoji vojenskou taktiku, založenou na důsledné defenzívě
s využitím bojových vozů, kterou zavedl Jan Žižka z Trocnova (1360-1424). Tuto
velmi účelnou taktiku si však již osvojovali i čeští katolíci. Nepřátelská situace
mezi oběmi stranami husitů se vyhrotila na počátku května 1434, kdy Přibík z Klenové
(bývalý táborský spojenec) dodal do Plzně obilí, čímž zhatil zcela naději na dobití
tohoto města a zároveň Aleš Vřešťovský z Rýzmburka obsadil Nové Město v Praze a tím
vytlačil radikální husity z Prahy.
Radikální husité samozřejmě začali připravovat odvetu, aby vrátili poměry do původního
stavu, a proto vytáhli na Kouřimsko, kde opět chtěli doplnit své stavy. Za nimi se však
vydali umírnění husité, pražané a čeští katolíci pod vedením Diviše Bořka z Miletínka.
Obě vojska se setkala u vesnice Lipany (asi 6 km od Kouřimi). Vojensky výhodnější pozici
zaujali táboři a sirotci, kteří rozvinuli svoji vozovou hradbu na severovýchodním svahu
Lipské hory (364 m n.m.). Jejich vozová pevnost se skládala ze 480 vozů. Zásobování vodou
zajišťovali z blízkého rybníku Jordán. Takto rozvinutá pozice byla na tehdejší dobu nedobytná.
Duchovním vůdcem táborů byl Prokop Holý. Naproti tomu vojsko kališnicko-katolické koalice muselo
svůj tábor rozvinout na úplné rovině pouze mimo dostřel protivníka. Vzdálenost obou táborů od sebe
byla asi 800 - 1200 m.
Oba tábory byly nyní v patové nedobytné pozici a proto 28.5. proběhly oboustranné rozhovory, které
měly nebezpečí střetu odvrátit. 30.5. však rokování definitivně ztroskotalo. V odpoledních
hodinách se zatáhla obloha a začalo pršet, táboři a sirotci zahájili palbu z houfnic. Koaliční
vojsko nejdříve začalo panikařit avšak vzápětí Diviš Bořek připravil krutou lest. Pod dojmem
paniky začal naznačovat rozpojování vozové hradby a ústup. Táboři a sirotci se tímto předstíraným
manévrem nechali oklamat a vyrazili mimo své vozové hradby na nepřítele. První nápor odrazila
koalice oddílem purkrabího Mikuláše Krchlebce. Zatím co docházelo k boji v otevřeném poli, tak
speciálně vyčleněný jezdecký sbor koalice vtrhl do vozové hradby táborů a sirotků, převrhl několik
vozů a jejich vojsko dokonalo dílo zkázy. V husitských bitvách vždy pád vozové hradby znamenal porážku
celého vojska a i zde se bitva změnila v pouhé zabíjení. Věděli to i husitští vůdci Jan Čapek ze Sán
a Ondřej Keřský, kteří bojiště radši opustili a na rychlých koních utíkali k opevněnému Kolínu.
Mnohem horší osud potkal běžné zajaté pěší vojáky. Přes 700 jich bylo upáleno ve stodolách nedaleko
Českého Brodu. V 8 večer bylo dílo zkázy dokonáno, na okolních polích tehdy leželo 1300 pobitých
radikálů a asi 200 jejich protivníků.
Tato bitva definitivně ukončila vliv radikálních husitů v Čechách.
Vůdčí roli převzali umírnění husité, kteří roku 1436 dovedli ke zdárnému konci i jednání s koncilem
v Basileji. V Jihlavě byla vyhlášena kompaktáta, která uznávala husitský program pro kališnické obyvatelstvo
Čech a Moravy, umožňovala existenci husitské církve jako autonomní součásti církve obecné. Bitvou u Lipan
zkončila husitská revoluce.
Parametry bitvy: Bitva u Lipan roku 1434
Táborská a sirotčí vojska:
- Velitelé: Zikmund z Vranova (vrchní hejtman táborských)
Ondřej Keřský z Římovic (hejtman starotáborského sboru)
Jan Čapek ze Sán (vrchní hejtman sirotčího vojska)
- Počty: 10.000 pěších, 700 jezdců, 480 vozů, 40 houfnic
|
Kališnicko-katolická aliance:
- Velitelé: Diviš Bořek z Miletínka (hejtman)
Jan Černín z Vysoké (hejtman nad vozy)
- Počty: 13.000 pěších, 1.300 jezdců,
720 vozů
|
| |